Červená vlastní vlnovou frekvenci od 390 do 450 kmitů za sekundu a vlnovou délku 660 nanometrů, která tím znamená nejdelší vlnovou délku všech barev spektra. Červeň je barvou síly. Aktivuje, povzbuzuje a probouzí v nás sílu, a aktivuje různé zóny našeho těla. Kde je obsaženo příliš mnoho klidu, tam vnáší červená pohyb. Aktivuje. Pokud je však k dispozici červené příliš mnoho, může se snadno změnit v agresivitu, v touhu po moci a uznání. Přitom je zde řeč o dost bezohledné snaze s velkou silou.
Červeň je barvou signální a znamená také „Pozor, stát“. Pokud je ignorována, může to mít vážné následky. Podívejme se opět do svého všedního dne: Červená na semaforu nám signalizuje „Stát, jinak hrozí nebezpečí.“ Pokud toto tzv. poselství ignorujeme, pak můžeme s velkou pravděpodobností zavinit dopravní nehodu, která může mít netušené rozměry. Rčení „Musím nejdříve opět najít červenou nit…“ je také poměrně běžné. Znamená to, že musíme celou svou pozornost věnovat tomu nejdůležitějšímu a například absolvovat rozhovor, který něco přinese v nebo nám možná poskytne nějaké vysvětlení. Pokud člověk ztratí sílu, sledovat „červenou nit“, chybí výmluvná esence naší řeči.
„Červená čísla“ jsou rovněž běžným výrazem. Proč nejsou minusová čísla zelená nebo fialová? Vysvětlení vyplývá samo sebou: červená je signální barva. V tomto případě signalizuje stop, konto je v mínusu. Červená vede veškerou naši pozornost k tomuto stavu a postará se, abychom v tomto hmotném světě okamžitě začali jednat.
Nebo výraz, pokud se něco stane: „Vidím rudě.“ Zde je opět aktivována tato signální barva. Červeň jako štít opatrnosti nebo zastavení. Červeň jako výraz podrážděnosti, zlosti a hněvu. Stejně je používán u španělských býčích zápasů zcela vědomě červený šátek. Má v býkovi probudit bojovnost, což se také skvěle daří. Zvíře se rozzuří a bojuje. Červeň tedy znamená také boj, probuzení, stimulování nebo zachování bojového ducha. Pokud pak skončí býk, který ve většině případů marně bojuje o svůj život, na zemi, teče krev. Země se barví do krvavě červena.
Červená je barvou životní energie, barvou elixíru života – krve. Vytéká z fyzického těla býka a spolu s ní i život. Červená tedy znamená pozemský život, přežití. Pokud se díváme do ohně, do žhavých uhlíků, jsou rudé a horké. Červeň také zastupuje horko a teplo. Oheň je schopen v relativně krátké chvíli zničit hmotu či život, pokud se změní v agresi, zlost, nenávist. Nezřídka se odrazí v negativní oblasti, pokud je k dispozici přemíra červeně a nemáme žádný ventil k vypuštění přebytečné rudé energie. Červeň, ta síla červeně si hledá nějakou cestu k odreagování. Čím nižší je stav vědomí jedince, tím spíše může vést přemíra červeně k násilí. Věnujme se však raději pozitivnějším záležitostem, protože červeň má rovněž své oprávnění. Kdyby červená barva neexistovala, pak bychom všichni trpěli neustálým nedostatkem energie a motivace. Ano, mohl bych jít dokonce tak daleko, že bychom pravděpodobně vůbec neexistovali, protože červeň v neposlední řadě zastupuje i prvotní pohlavní pud a sexualitu. Ostatně červeň také povzbuzuje méně pohyblivé spermie. Pokud se snad právě z tohoto důvodu neplní vaše touha po dětech, stálo by za pokus využít právě červené barvy. Je vždy jen otázkou, jak použít červeň, kterou máme k dispozici, tedy k jakým účelům. S touto stlačenou a silnou energií je ovšem třeba zacházet velmi zodpovědně. Nyní se podíváme na jeden starý zvyk, „pokládání červeného koberce.“ Hlavy států, herci nebo prominenti dodnes často kráčejí po rudých kobercích. Jsou znamením slávy a vlády. Nebo odkud může pocházet výraz „To si zapíši červeně do kalendáře“? Pochází ze starých církevních oslav. Kdysi dávno byly křesťanské svátky tištěny červeně, zatímco běžné pracovní dny černě. Červená barva je znamením zvláštního dne, nějaké zvláštní pozoruhodné události. S pomocí její síly bylo a je dodnes upozorňováno na něco zvláštního.
V evropské heraldice například červená barva poukazovala na odvahu. Kdo se v heraldice vyzná, dokáže sám rozpoznat v barvách a symbolech starých rodinných erbů přesvědčení, záměry, i mentalitu tohoto rodu, přinejmenším jaké byly v době vzniku erbu. Podívejme se na hasiče. Již odjakživa jim byla určena červená barva. Jako signální barva ohně, nebezpečí. Důsledkem je přikázaný spěch. I zde je červeň znamením jednak zničující energie ohně, jednak mobilizování veškerých lidských sil pro dopravu na místo nasazení a rychlou likvidaci nebezpečí. Něco podobného platí rovněž pro „Červený kříž“. I zde jde o život a přežití. Také kořeny – základ – jsou vyjádřeny červenou barvou. Být uzemněn, stát oběma nohama pevně na zemi. Pokud červeň chybí, může být obtížné se zde, v pozemském bytí, vypořádat se světem. Člověk může nezřídka zjistit, že se při chybějící červené zřejmě snaží získat odstup od země, a tím i od každodenní rutiny. Často se také říká: Vrať se na zem a přestaň se vznášet! Pokud člověk červeň dokonce naprosto odmítá, pak toto odmítání (vědomé či nevědomé) platí i pro tělo a hmotu. Pokud se pak člověk skutečně zajímá, může zjistit, že existují i lidé, odmítající své tělo. Možná je příliš tlusté, příliš hubené, příliš staré, příliš cokoliv. Tato hodnocení jsou často podmíněna reklamami, jejich ideály krásy, které jsou nám každodenně předváděny médii před očima. Nezáleží nakonec spíše na tom, jak se ve skutečnosti ve svém těle cítíme, jaký je náš zdravotní stav? Mohli bychom přece být nad věcí, i když se nás ostatní snaží „dusit“. Naše tělo je příbytkem naší duše, přinejmenším pro tuto inkarnaci. Myslím si, že bychom ho měli přijímat takové, jaké je a být vděčni za to, že vůbec existuje. Pokud nám například naše nadváha dělá zdravotní problémy fyzické či psychické a my se skutečně necítíme dobře, můžeme si pomoci prostředky, které máme k dispozici. Měli bychom pak být svému tělu vlastně vděčni, že nás na tyto nepříjemnosti upozornilo. Pak by však byl důvodem pocit nebo stav vycházející zevnitř, ne vnější ideál krásy, který je nám nabízen. Měli bychom žít se svým tělem neustále v absolutním přátelství, uznávat ho, pečovat o ně a ošetřovat je. Červeň probouzí pohyblivost, radost z rizika, odvahu, sílu vůle a vytrvalost. Všude, kde převažuje nahromaděná energie, uvádí červeň tuto energii opět do pohybu. Pozor však: Červené je třeba se vyhýbat, pokud nás trápí nadbytek energie. Například při horečkách a zánětech. Červeň by totiž tuto energii ještě dále zesílila. V těchto případech by se měl člověk obrátit k chladivým nebo neutrálním barvám (např. modré či zelené). Abychom však zaujali správné postavení v pozemském bytí, k tomu je červeň velmi vhodným podpůrným prostředkem. Pokud se rozhlédneme po přírodě, okamžitě je nám nápadná rudá růže. Rudá v této souvislosti zastupuje smyslnost, vášeň a lásku. Červeň je také symbolem mužského principu. Moje zkušenosti ukázaly, že pokud si někdo neustále volí červenou barvu nebo ji naopak permanentně odmítá, nachází se velmi blízko téma mužského principu nebo otcovské téma. Možná byl jeho otec v dětství fyzicky nepřítomen, když ho bylo zapotřebí. Možná se také projevuje, že si člověk musí „kupovat“ pozornost, lásku a uznání, například mimořádně dobrými výkony, nebo… existuje mnoho možností. Většinou je tomu tak, že pokud měl člověk již jako dítě takové otcovské nebo červené téma a má dosud, je pro něj dnes téma muže, manželství, mužského principu rovněž obtížné. V případě mužů tak může být u akceptace a prožívání mužských vlastností u sebe sama. Komplementární barvou červené je modrá.
Shrnutí pro červenou barvu
Hesla: Barva síly, přežití, otce, opatrnosti, hyperaktivity, uzemnění, životní síly (krve), tělesné lásky, sexuality.
Čakra: Kořenová/základní čakra
Myšlenky: Rudá zem. Červené je připisováno horko. Rudé plody, jako jahody, třešně apod. nebo rudé růže, propůjčují nádech erotiky. Barva kořenové čakry, životní energie, barva tepla a pudu.