Andělé jsou stvořeni z čisté energie, jsou duchovními bytostmi bez reálné podoby. Pro samotnou skutečnost, že sídlí v duchovním světě, je nelze situovat do žádného možného či představitelného místa. Obklopují trůn Boží a neustále zpívají jeho chvalozpěvy. Ale protože Bůh je všudypřítomný, kde můžeme předpokládat, že andělé žijí? Na druhé straně, vzhledem k tomu, že čisté duchovno, tedy andělské vědomí nemá tvar, jakou podobu můžeme andělům přisuzovat? Tyto otázky, jak se zdá bez odpovědi, nahrazuje fantazie člověka, jeho představivost a schopnost zobrazit si v mysli vše, co nedokáže zachytit svými smysly, co dokáže jen vytušit svým chápáním. Lidská mysl má totiž výjimečnou schopnost „utvářet“. Člověk se podobá svému stvořiteli zejména a především svou schopností milovat a tvořit skrze lásku, svět a realitu, které je účasten. A to byl důvod, proč bylo nutné přisoudit andělským bytostem, jež jsou ze své podstaty abstraktní a bez formy, podobu bezprostředně srozumitelnou a představitelnou pro oči naší mysli. Protože se jedná o „živé bytosti“ s inteligencí podobnou člověku, zdálo se logické přisoudit jim vzhled a morfologické rysy rovněž podobné člověku. Přesto však, jelikož se jedná o bytosti složené z „hmoty“, když mnohem jemnější, alespoň v lidské představivosti jsou považovány za tvory „vzdušné“.
[irp]Další jejich vlastností je schopnost přemisťovat se svobodně a v okamžiku v čase i prostoru. Z tohoto důvodu jim byla přisouzena křídla, symbolizující schopnost absolutním způsobem vládnout prostoru i času. Kromě toho má lidská logika ze své přirozenosti nevyhnutelnou potřebu třídit, dát všemu o čem přemýšlí, řád a hodnotu.
Z tohoto důvodu vznikly takzvané andělské „hierarchie“, počínaje těmi, jež jsou nejblíže Božímu Majestátu, Otci Všemohoucímu, až po ty, jež se od něj postupně vzdalují. To vše vzniká výhradně z potřeby lidské mysli vytvářet si žebříček hodnot a řídit se jím ve všem, co existuje. A konečně téměř nevyhnutelným důsledkem všeho, co bylo řečeno, je roztřídění andělů do existenčních rovin souvisejících charakteristikami podobných jednotlivým energetickým vrstvám.
[hana-code-insert name=’google text‘ /]
Také v tomto případě našla lidská logika a představivost to nejlepší řešení-přisoudila každému andělskému kůru jednu specifickou planetu.
SERAFOVÉ – URAN
Uran představuje rozjímání. Vliv Uranu vyjadřuje moudrost, získanou z látky.
CHERUBOVÉ – SATURN
Saturn je charakterizován tíhou, nedostatkem pohybu a tedy bržděním. Andělé žijící ve sféře Saturnu značí opuštění ze strany ducha, ovšem s možností opětovného nalezení rovnováhy za pomoci vlastního citu.
TRŮNY – JUPITER
Vnímavost a hmota, rozpínavost, otevření, lehkost, hojnost, žoviálnost, sdílnost. Záporné aspekty budou vypuzeny pouze dosažením rovnováhy, tedy tím, že budeme pozitivní.
PANSTVA – MARS
Hmota dává impuls duchu, který hmotou hýbá. Dynamika, teplo, bojovný duch. Aktivita, která dojde uskutečnění. Negativita:agresivita, vznětlivost, netrpělivost.
SÍLY – SLUNCE
Kruh s bodem uprostřed. Bod počátku, duchovní síla. Dokonalá rovnováha, obdarovávání druhých. Negativní aspekt: zadržování všeho v sobě (sobectví).
VLÁDCI – VENUŠE
Kořeny duchovna ho drží spjaté s hmotou. Poznání skrze duchovní vývoj. Krása, harmonie vkusu, ženský symbol. Nová éra dostane impuls od ženské energie.
ARCHANDĚLÉ – MERKUR
Vyrovnanost: střed mezi hmotou a vnímavostí. Diplomacie. Merkur je v duchovním světě ochranným božstvem. Neustálá dynamika mezi hmotou a duchem.
ANDĚLÉ – MĚSÍC
Symbol otevřenosti vůči všem dimenzím. Přijímající a zpracovávající skrze charakteristickou vnímavost.Niternost, představivost, fantazie. Smrt a znovuzrození. K projevu dochází podle tvůrčího schématu, které je pro všechny úrovně stejné a nazývá se „strom života“.
Uranem počínají všechny andělské hierarchie, s nimiž můžeme být v kontaktu.
PLANETA ZEMĚ
je znázorněna jako kruh nesoucí kříž: jako duch, který se spojil s materiální dimenzí a představuje tak strom života, tvořený deseti již popsanými body.
[hana-code-insert name=’seznam text‘ /]